S barvou mají lidé kvůli digitálnímu vyjádření mylnou představu, že barva se skládá z RGB složek. Běžné denní světlo je ve skutečnosti široké spektrum kmitočtů, dalo by se říct že spojité (spektrální čáry jsou úzké a husté). To co považujeme za denní bílé světlo, vypadá asi takhle (obsahuje i UV a IR složky a další kmitočty daleko od viditelné části):

- spectrum.jpg (36.44 KiB) Zobrazeno 2496 krát
Když se světlo odrazí od povrchu předmětu, světlo se moduluje - různé části spektra se odrazí s různou intenzitou. Neznamená to že by se odrazila jen žlutá složka a ostatní pohltily, zas se odráží celé spektrum (včetně UV a IR), jen s různými intenzitami. Např. odražené světlo z předmětu, který považujeme za žlutý:

- spectrum2.jpg (32.34 KiB) Zobrazeno 2496 krát
Lidské oko není schopné vnímat celé spektrum světla. Když takové širokospektrální světlo dopadne na čípky, dráždí čípky různou intenzitou podle toho, na které pásmo je který čípek nejcitlivější. Jsou 3 druhy čípků, nejcitlivější v pásmu kolem červené barvy, zelené barvy a modré barvy, v rozsahu viditelné části spektra tj. asi 380 až 750 nm. Vzájemným porovnáváním intenzit dráždění čípků pak mozek vyhodnocuje barvu.

- spectrum3.jpg (43.92 KiB) Zobrazeno 2496 krát
Čípky jsou jakési oscilátory rozkmitávané světlem na určitém kmitočtu. Červený čípek má nejnižší frekvenci (=nejvyšší vlnová délka) a rozkmitává se i na druhé harmonické svého základního kmitočtu, tj. na opačném konci u UV oblasti. Běžně by tam byl druhý vrchol citlivosti (někde na 300 nm), ale vzhledem k omezení rozsahu citlivosti zůstává jen malý "hrbolek" na konci viditelné oblasti. Ale i přesto díky němu jsme schopni vnímat fialovou barvu - jako dráždění červeného a modrého čípku, ale bez zeleného čípku.
Když chceme zachytit barevný obraz kamerou, použijeme k tomu čidla citlivá ve stejných oblastech jako lidské oko - tedy RGB. Vzniknou tak 3 signály s různou intenzitou. Na monitoru se pak rozvíti body v barvách RGB a ty dráždí čípky oka stejně, jako původní světlo. Ale světlo z monitoru NENÍ to samé světlo jako běžné denní světlo. Barvou z monitoru se jen simuluje podobné dráždění čípků, jako je dráždí původní světlo. Původní světlo je široké spojité spektrum, zatímco světlo z monitoru jsou 3 spektrální složky RGB. Ve skutečnosti tedy nezachytáváme původní barvy, ale jen stejné dráždění jako má oko.
Zvířata mají jiné vnímání barev a proto by viděla barvy z monitoru naprosto jiné než ve skutečnosti. Dokonce i lidé mají trochu odlišné citlivosti čípků a jejich oscilační frekvence, proto se může hodnocení barev z monitoru u různých lidí lišit. Mohou se dohadovat, že barva na monitoru se liší od původní barvy z reálu, protože každý člověk má trochu jiné ladění barev. Když jeden člověk naladí odstín barvy podle originálu, tak druhý by to naladil jinak, přitom se budou dohadovat že každý má pravdu a skutečně ji každý bude mít, každý uvidí stejný odstín barvy jinde než ten druhý. RGB je jen jakási empiricky stanovená norma a může se lišit od reálných lidí.
A tedy i fialová barva a fialová barva není to samé. Snímače nejsou schopné přesně zkopírovat spektrální průběh citlivosti oka (i proto, že to není možné měřit, stanovuje se to jen zkusmo empiricky) a ani to není technicky možné přesně provést. I když bude mít snímač odpovídající maximum na správné vlnové délce, tak může mít jinou citlivost na druhé harmonické (např. zasahuje více do UV oblasti) a tím se změní interpretace fialových barev. Správná fialová bývá u foťáků velký problém. Budící frekvence může být např. už v UV oblasti, což červený čípek částečně ještě vydráždí (na 2. harmonické), ale fotočidlo to už nemusí vzít, protože je jeho rozsah omezený červeným filtrem jen na spodní pásma spektra.
Tedy - mohou být fialové barvy které kamera vezme stejně jako oko, ale mohou být fialové barvy které stejná kamera vezme jako modrou, přestože oko vidí fialovou. A to proto, že barvy v reálném světě nejsou tři RGB složky, ale široké spektrum kmitočtů a tedy fialová a fialová není to samé, přestože my je můžeme vidět naprosto stejně. Např. jedna fialová vznikne tak, že je jedna spektrální čára na spodním okraji pásma (u červené) a druhá spektrální čára nahoře u modré - tohle je fialová která leze z RGB monitoru. Jiná fialová vznikne tak, že je jen jedna čára nahoře u UV hranice - a to je ta fialová barva se kterou mají foťáky problém. My vidíme úplně stejnou fialovou barvu, ale spektrum je zcela jiné a foťák to nemusí (a ani nemůže) vidět stejně.