Diskusní fórum webu fotobanky.cz

[ToM]

U videí ještě rozlišujeme, zda jsou prokládaná (interlaced scanning) nebo neprokládaná (progressive scanning). Důvody jsou historické. V počátcích televizního vysílání se obraz přenášel jako celý snímek, tedy podle naší normy 25 snímků po 625 linkách. Ovšem takový obraz blikal (obrazovky měly krátkou dobu dosvitu). Bylo nutno frekvenci zvýšit. To by znamenalo zdvojnásobení šířky přenášeného pásma. Řešení se našlo v přenášení půlsnímků, kdy se jednu dobu přenáší sudé linky a podruhé liché linky obrazu. Frekvence se zvýšila na 50 půlsnímků, bez změny šířky pásma, obraz neblikal a bylo zachováno i dostatečné rozlišení obrazu. Což nám bohužel dnes na PC život dost komplikuje. Linky v půlsnímcích přenášejí obraz v jiném čase, nelze je tedy jen jednoduše sloučit do jednoho obrazu, hrany pohybujících se objektů by byly zubaté.

Na převod do neprokládaného snímkování se používá řada "DEINTERLACE" metod. Nejjednodušší varianty vezmou jen sudé nebo jen liché linky (tedy jeden půlsnímek zahazují), tím se ovšem sníží rozlišení videa. Jiné metody ponechají dvojnásobnou rychlost z půlsnímků a doplní linky ze sousedních půlsnímků interpolací, tím se ale zvýší náročnost dat a hrany jsou stejně zubaté. Nejlepších výsledků dosahují metody, které u proměnlivých částí obrazu použijí jen sudé nebo jen liché linky (sníží rozlišení) a u statických částí použijí obě sady linek, čímž se zajistí vizuálně vysoké rozlišení bez zubů. Prokládaná videa proto fotobanky obvykle odmítají a u kamery je třeba zvolit neprokládaný mód záznamu.

Chtěl bych reagovat na seriál o videu a nevím, zda pod konkrétní článek nebo sem ať je to při jednom.

Není mi pořád jasné to prokládání. Vím o co jde, je mi jasné proč to vzniklo, ale není mi jasné to "Což nám bohužel dnes na PC život dost komplikuje". Co je to dnes? Snažil jsem si k tomu něco dohledat, ale konkrétní odpověď jsem nenašel. Myslel jsem, že příchodem LCD, lépe řečeno odchodem CRT pozbívá prokládání účelu. Když exportuju animaci je jasné, že je progresivní, všchny naše zdrcadlovky předpokládám také točí progresivně, stejně tak jako moderní kamery. Obraz zpracováváme digitálně. Kde se tedy bere "dnes" potřeba převádět prokládaný obraz na neprokládaný? Nebo se pletu? Při hledání na internetu jsem narazil na diskuzi 1080p vs 1080i a jsme zase u toho. A teď mě opravte jestli se pletu, ale tady to prokládání má úplně jiný význam? Šetří se datový tok? Kdežto před léty na CRT se tím řešilo blikání? Mám v tom fakt nejasno. Pokud to není na jednoduché vysvětlení do zde do fóra, tak bych se přimlouval za jeden bonusový díl seriálu navíc, který by šel technicky trochu víc do hloubky. Už to podle mě není nutné pro tvorbu pro fotobanky, ale rád bych tomu porozuměl.

Jinak za seriál díky, je to hodně přínosná práce.

[PandaWild]

Prokládání nám komplikuje život v tom, že na PC nemá opodstatnění, ale kvůli televiznímu přenosu se stále ještě používá a je velmi obtížný vzájemný převod.

Původně film používal 24 fps. Pak u televizního vysílání se to zvýšilo na 25 fps, s představou že se bude využívat kmitočet elektrické sítě 50 Hz (v Americe 60 Hz kvůli jejich kmitočtu sítě). Kvůli blikání obrazu se přešlo na prokládaných 50 fps (Amerika 60 fps a kvůli interferenci s barvonosnou se snížilo na 59,94 fps, tedy 29,97 neprokládaných).

S dnešními obrazovkami (s delší dobou dosvitu) a digitálním zpracováním obrazu už není problém s blikáním obrazu a tak prokládaný obraz už nemá opodstatnění, naopak přináší dost komplikací, protože se takový obraz hodně těžko zpracovává. Např. nedá se měnit rozměr obrazu při přehrávání, protože tam je potřeba obraz interpolovat mezi sousedními linkami.

Problém vzniká u televizního přenosu tehdy, když se obraz natáčí/vysílá televizní (a ne filmovou) kamerou. Snímací paprsek v kameře pracuje stejně jako paprsek v obrazovce - snímá scénu po půlsnímcích (stejným způsobem se i zaznamenává, např. na VHS kazetu). Sudé a liché linky obsahují obraz časově posunutý o 1/50s. Když se takový obraz přehrává na klasické vakuové obrazovce s pomalým dosvitem, tak se linky ve vykreslování střídají. Zatímco se jeden pár linek vykresluje, druhému páru linek klesá jas (doba dosvitu). Takový obraz pak působí plynule a přirozeně.

Ovšem moderní obrazovky (LED, LCD) už nemají dobu dosvitu, zobrazují po celou dobu. Obraz by už stačilo vykreslovat jen 25x za sekundu, což je mnohem praktičtější pro zpracování obrazu. Převod z prokládaného obrazu na neprokládaný je ovšem dost náročný a neexistuje 100% metoda, vždy dochází ke ztrátě kvality obrazu.

Pokud se jen sousední linky sloučí do jednoho snímku, obsahují obraz časově posunutý a tak na hranách pohybujících se objektů jsou patrné výrazné zuby. Pokud se použije jen jedna půlka snímků, obraz sice není zubatý, ale má poloviční rozlišení. Přijatelná kvalita by byla zdvojnásobit počet snímků a aktualizovat jednou sudé a podruhé liché linky. Což znamená zdvojnásobení fps a zdvojnásobení velikosti dat a stejně tam zuby jsou stále ještě patrné, i když ne už tak výrazné. Jiná metoda se snaží simulovat dosvit paprsku, kdy požívá obraz z předchozího půlsnímku, ale s klesající vahou. Nejpoužívanější je "chytrý" deinterlace, který se snaží rozpoznávat pohyblivé a statické části obrazu. Pokud se část obrazu mění, použije tam jen jeden pár linek a tím se neobjeví zuby. Rozlišení té části obrazu se sice sníží, ale u pohyblivého obrazu to není tak patrné. Ve statických částech obrazu pak použije plné rozlišení z obou půlsnímků. Ne vždy se to ale daří správně rozpoznávat a tak výsledek není vždy 100%, vždy to znamená zhoršení kvality.

Záleží tedy na tom, jakým způsobem se záznam obrazu pořídí. Pokud je to televizní záznam (sportovní záznam, televizní novela, osobní kamera s AVCHD formátem), je obraz prokládaný, na klasickém televizoru plynulý, ale při digitálním zpracování zubatý nebo nekvalitní. Pokud se nahrává klasickou filmovou kamerou, obraz se nahrává po políčkách bez prokládání obrazu - když se takový obraz vysílá televizně, snímají se oba půlsnímky z jednoho filmového políčka. Vznikne sice prokládaný obraz, ale převod do neprokládaného obrazu je snadný, stačí jen sloučit sudé a liché linky do jednoho snímku a obraz není zubatý (protože linky nejsou časově posunuté). Proto mívají konverzní programy možnost volby, zda při konverzi použije deinterlace s jednoduchým sloučením linek (původním zdrojem je neprokládaný obraz, nevznikají zuby) nebo chytrý deinterlace detekující pohyb (zdrojem je televizní kamera s prokládáním, odstraňuje zuby, ale snižuje kvalitu).

Když natáčí filmové společnosti film, používají sice běžně klasickou rychlost 24 fps (v NTSC normě 23,976 fps, opět korekce kvůli interferencím s barvonosnou), takže při TV vysílání (nebo obraz z DVD přehrávače) jde takový obraz sloučit do progresivního módu bez vzniku zubů. Ovšem společnosti se obávají, že tím dochází ke ztrátě plynulosti obrazu a proto se někdy filmy pořizují s dvojnásobnou rychlostí 48 fps. Jde-li takový film do kina, použije se jen polovina snímků s 24 fps (přesněji, sloučí se 2 sousední snímky pro dosažení dojmu plynulosti pohybujících se objektů). Jde-li film do televizního vysílání nebo na DVD nosiče, snímá se obraz prokládaně, každý půlsnímek z jiného políčka. Při sloučení obrazu z DVD nebo TV do progresivního obrazu tím vzniká problém se zuby (což společnosti trochu i vítají, protože to zhoršuje kvalitu pirátských převodů do AVI).

Jsou i pokusy distribuovat film v původní rychlosti 48 fps (film Hobbit). Komplikace je v tom, že takový obraz je už příliš ostrý při pohybu, protože používá příliš krátký čas závěrky (pro kina se slučují 2 snímky a tím se dosáhne jakoby prodloužení času závěrky). Když se přehrává např. na LCD monitoru, který mívá interní snímkování typicky 60 fps (tato rychlost nezávisí na nastavení fps grafické karty, je to interní záležitost monitorů, která se nedá ovlivňovat), jsou některé snímky filmu vidět po dobu 2 snímků monitoru, jiné po dobu 1 snímku (obraz se neinterpoluje na jinou fps). V každém případě je vždy na obrazovce vidět vždy snímek z původního 48 fps. Když se pohybuje objekt, oko zaznamenává jednotlivé fáze pohybu. Ale ty fáze nemají mezi sebou spojitou vzdálenost, mění se rozdílně (interference mezi 60 a 48 fps, jednou po dobu 1 snímku, jindy 2 snímky). Hrany jsou při pohybu příliš ostré. Výsledkem je, že oko takový pohyb vnímá jako nepřirozený a trhavý ("digitální"), nepůsobí plynule. Naproti tomu když se promítá film s 24 fps (nebo sloučené dvojice snímků z 48 fps), je použitý delší čas závěrky, dochází k rozmáznutí pohybujících se objektů (motion blur). Oko si lépe interpretuje informaci o pohybu, dokáže si dráhu pohybu interpolovat a pohyb vypadá mnohem přirozeněji. V tomto případě tedy snaha o zvýšení kvality vede naopak ke zhoršení dojmu.

Když se film s 24 fps vysílá v televizi s PAL normou 25 fps, nekonvertuje se fps, ale prostě se rychlost filmu zvýší o 4,1% na 25 fps. To lze pozorovat, pokud se porovná záznam filmu z TV s filmem z DVD - z televize jede rychleji. Když ale divák nemá srovnání, tak si rozdílné rychlosti ani nevšimne. Jiný případ je vysílání filmu v americké televizi NTSC. Snímky z 24 fps se převádějí na 30 fps metodou "3:2 pulldown", kdy se sousední snímky mezi sebou kombinují. A protože kvůli interferenci s barvonosnou se vysílá v rychlosti 29,97 fps (59,94 fps v půlsnímcích), vysílá se film výsledně v rychlosti 29,97/1,25 = 23,976 fps (tedy nepatrně nižší než původních 24 fps).

Naštěstí se od prokládaného snímkování dnes už postupně upouští i u televizního vysílání. U HDTV vysílání se sice stále ještě používá prokládání (1080i, ale rozlišení 720p se vysílá neprokládaně), u UHDTV se již používá jen neprokládané snímkování (2160p).

[shalom3]

Toto je opravdu obšírný a podrobný výklad, obracím se na admina, jestli by nebylo možné to přesunout zase spíše do článků. Určitě to zabralo hodně času sepsat, je to užitečné a v rámci článků by to bylo i pro budoucnost po ruce.

[shalom3]

S videem jsem na fotobankách teprve nyní začala trochu intenzivněji, ale co postrádám, že na řadě fotobank není možné svá videa vidět jaksi pohromadě. Jedině dobře to má vyřešené snad Shutterstock, který má videa oddělená a snadno dostupná jediným kliknutím na odkaz. Celkem dobře je to řešené i na Pond5. Ve Fotolii si videa ručně dávám do složky (tedy, když nezapomenu) a na Dreamstime a Depositphotos jsem zatím nenašla vhodný způsob, jak svá videa snadno a všechna pohromadě zobrazit. Má někdo nějaký tip, jak si to zpřehlednit?

[PandaWild]

Já dávám do kw slovo "video", protože si myslím že to může kupec také hledat, podobně jako hledá "vector", přestože to jsou fotobanky často schopné odlišit ve výběru. Tak tím se to dá pak dobře filtrovat.

Ale, dívám se kde to jde a nejde - tak vidím všude možnost zobrazit z portfolia jen videa. Na CanStockPhoto se zobrazí portfolio a v levém pruhu se vybere Footage. U DreamsTime se zobrazí profil, dole je "Latest Videos" a tím se dají všechna zobrazit. Na DepositPhotos se zadá jako filtr Contributor a nahoře se zvolí Videos (bez zadání slova k hledání). Na Fotolii se zobrazí věci autora a nahoře hledací box se přepne na Videos (a dá se Search, bez zadání slova k hledání).

[ToM]

Pando moc děkuju. Skvělé.

[Ravennka]

Zkoušela jsem dělat ty swf animace v Ai... a super, až na jednu věc - strašně rychle se to zanimuje a já netuším, jakto zpomalit... je jasné, že to určuje ten kmitočet, který ale potřebuju mít těch 25/29.97... takže, otázka zní - nedá se nějak určit, že ta vrstva tam bude jakoby 30x třeba, aby to nebyla taková blikačka? A nebo prostě musím každou vrstu fyzicky nakopírovat 30x?

[PandaWild]

V "Další volby" se dá volit výstupní fps (teda v případě, že se zvolí režim "Vrstvy do snímků"). Tedy - nastavit malý FPS a pokud to je kvůli fotobance potřeba vyšší, tak pak zkonvertovat např. ve VirtualDub na vyšší fps (tím že se snímky zduplikují).

[Ravennka]

Tady je přesně vidět, jak tomu houby rozumím a co někde nevyčtu, tak nevim Já bych Ti vlepila pusu, kdybych Tě tu měla po ruce

[Bananaboy]

Ako je to prosím vás s nastavením náhľadu videa na fotobankách. Generujú ho fotobanky automaticky, alebo sa s tým dá niečo robiť? Naposledy som nahrával videá v marci a myslím, že niekde na Shutterstocku pri submite to je, ale nie som si istý. Taktiež na Pond5 sa asi dá vybrať náhľad. Ako je to na ostatných fotobankách? Pretože som začal pracovať na sérii animácií ktoré začínajú prázdnou (bielou) plochou a ostatné elementy sa vo videu zjavia až počas animácie. No tak to bude pekný průs...švih, keď fotobanky vygenerujú náhľad z prvého frame-u a všetky náhľady videí tak budem mať biele.